Primátor Onderka vede nad učitelkou 1:0 /spor o 213 tis. za odtah/

Městský soud v Brně včera 11.8.2009 vydal rozsudek, že učitelka paní Trenčanská musí zaplatit přes 213 tis. Kč brněnskému magistrátu za odtah a více než sedmileté parkování staré škodovky. Plus soudní poplatky, úroky a Kč 100.- za každý další den do té doby, než si auto vyzvedne. To je  zatím vyvrcholení zápletky absurdního dramatu, které je ovšem výmluvným odrazem toho co se stane,  spojí-li se naše totalitní zvyky s novým hurá kapitalizmem. Nezbývá než věřit, že nám to pomůže trošku se zamyslet nad systémem, který si právě teď společně vytváříme a ve kterém žijeme.

Malé shrnutí. Učitelka paní Trenčanská /nyní už zase na pracáku, protože jí skončila smlouva na dobu určitou/ se po roce 1990 sama starala o tři nezletilé děti. Když trochu povyrostly, tak zkoušela naivně kolem roku 2002 zbohatnout distribucí knih, k čemuž využívala starou škodovku. Poté co s ní v Brně na Cejlu havarovala, odtlačila ji se synem na parkoviště v Soudní ulici, což je spojka mezí Cejlem a Bratislavskou, jinak snad nejtemnější část brněnského Bronxu a to přestože nedaleko od Romského muzea. Jedná se o parkoviště přilehlé ke komunikaci, kde auta parkují po jednom kolmo k vozovce. Auto chodila dennodenně kontrolovat, někdy z něj musela odhánět nezbedné výrostky, kteří si na něm cvičili jak se dostat co nejrychleji do uzamčené škodovky.

Jednoho dne ale auto již nenašla, a tady si k vylíčení situace pomůžeme vyjádřením žalobce, Statutárního města Brna:

"Vozidlo bylo odtaženo 9.5.2002 Městskou policií Brno na základě rozhodnutí Policie ČR." To měla již paní Trenčanská poprvé smůlu v tom, že panují nové poměry. Kdyby se jí to totiž přihodilo v padesátých letech, tak by se jistě přítomný okrskář, znalý poměrů v menšinovém ghettu, do auta jen trochu opřel a vrátil na místo, protože tam není prakticky žádný sklon. Zcela jistě by se podobně zachovali o něco později již příslušníci Veřejné bezpečnosti.

Ne tak ovšem v dnešní době, kdy policie zřejmě za jistých okolností používá rozšířeného sloganu, a to Pomáhat, chránit a odtahovat. Bylo přece již mnoho případů, kdy Policie přednostně informovala třeba o nehodách spřátelené odtahovky, které pak poškozená auta dovážely do spřízněných servisů. A potom se zainteresovaní možná scházeli u gratis partičky kulečníku, bowlingu či tak nějak.

Nedošlo k něčemu podobnému náhodou i v tomto případě? Normálně by přece soudného policistu, který jistě prošel psychotesty, muselo napadnout, že těžko mohl normální majitel auta zaparkovat auto napůl v silnici, zvláště když za ním byl pochopitelně volný prostor. Navíc když se vše odehrálo v lítostivé části města. Co měli tedy policisté udělat? Sejmout hlavně vzadu na kapotě otisky prstů aby se mohli identifikovat pachatelé, vyslechnout svědky atd.  A především měli okamžitě informovat majitele, že s jeho autem bylo manipulováno zřejmě při pokusu o odcizení. Připomeňme, že se nejednalo o žádné blokové čištění.  Nic takového se ovšem nestalo /nebo to není dosud známo/, a podle všeho se Policie ČR spokojila jen s tím, že požádala městskou policii o odtažení. Že by opravdu jen proto, že i za pouhý odtah může být kulec a pivo grátis?

Další podrobnosti si můžou případní zájemci najít v některém z dole uvedených blogů, včetně např. zkušenosti pana Kratochvíla, kterému také policie odtáhla auto aniž by věděla kam, a pak mu aspoň poplatek za neobjednané parkování magistrát prominul. Těžko říct, proč tak neučinil v prakticky stejném případě paní Trenčanské.

Ještě bych se ale rád věnoval nedávnému blogu pana primátora Onderky k tomuto tématu, který zčásti věnoval i mně.

Pan primátor např. píše: "Pane Šestáku, pokud byste ráno před domem nenašel auto, nestaral byste se o jeho osud? Zřejmě asi ne. Asi by Vám to bylo jedno a jednal byste stejně jako majitelka  vozu, kterou tak vehementně bráníte a píšete o tom tak značně líbivý blog. Městská policie si vyžádala, a to zdůrazňuji,  nad rámec svých povinností z registru řidičů adresu trvalého bydliště majitelky vozu poté, kdy se o auto nikdo nestaral, a tam směřovala doporučený dopis."

Je mi líto, ale tady pan primátor žel prokazuje absolutní absenci empatie či sociálního cítění, což je překvapivé zvláště u sociálního demokrata, jak zmínilo i několik příspěvků v diskusi. Koho tady máme - uštvanou mámu starající se několik let o tři nezletilce, kterou pak opustil manžel, které z bytu  zbyla  jen exekuční povinnost uhradit jej, aniž by sama měla střechu nad hlavou, ženu která pak ve snaze o přivýdělek distribucí knih havaruje ve staré škodovce a ještě ji odtlačí na parkoviště než  je hospitalizována, po návratu ze špitálu chodí auto každý den kontrolovat vědoma si toho, že se nenachází v moc klidné části města. Když jí auto zmizí, jde okamžitě ztrátu ohlásit na policii, té nefunguje registr odtažených vozidel ale dá prý vědět. Tak se uklidněná vrací do přechodného příbytku přemýšlet jak dál, kde vzít peníze na jídlo a základní potřeby.

Pane primátore Onderko, co tak si zkusit představit sebe v jejích botách? Místo toho argumentujete s tím, že "Městská policie si vyžádala, a to zdůrazňuji,  nad rámec svých povinností z registru řidičů adresu trvalého bydliště majitelky vozu poté, kdy se o auto nikdo nestaral, a tam směřovala doporučený dopis." Přitom jste taktně pomlčel, že to bylo více než rok a půl potom, co k odtahu došlo. Tušíte aspoň to, že kdyby si tuhle laskavost Městská policie odpustila, že by na tom paní Trenčanská byla mnohem líp? Opravdu přitom nebylo nikomu ze zůčastněných zaměstnanců Magistrátu divné, že na auto v hodnotě cca dva a půl tisíce naskakuje každý měsíc částka stejné hodnoty za parkování. Ne měsíc, dva či půl roku, ani ne rok, dva či pět let, ale za chvíli to bude už osm let! S úroky by tak  měla nyní paní Trenčanská zaplatit již stonásobek jeho hodnoty.  

Vážený pane primátore, předpokládám že kvůli reprezentaci byste měl mít auto v hodnotě  aspoň půl milionu. A teď si představte, že by vám bylo odtaženo a najednou byste měl zaplatit za odtah včetně parkovného stokrát víc, tedy 50 milionů. Jistěže je to jen hypotetická úvaha, ne snad proto, že by se vaše auto nemohlo stát cílem odtahovky a zůstat delší dobu bezprizorní. To by bylo docela možné, např. kvůli delší hospitalizaci. Ale hlavně by po roce bylo dle příslušných zákonů auto prohlášeno za opuštěnou věc, a nějaký všímavý zaměstnanec by si jej rád za zlomek ceny odkoupil, a i parkovné ještě zaplatil. Jen té škodovky paní Trenčanské si za  rok a půl nikdo ne a ne všimnout.

Taky musím vyslovit lítost nad následujícími slovy pana primátora: "Pan Šesták zde totiž v roli „spasitele utlačovaných“ obhajuje majitelku vozidla Škoda 120 L, která svůj automobil parkovala na místě, kde bránilo silničnímu provozu." Už bylo řečeno, že řádně zaparkované auto musel dostat do vozovky nějaký výtržník, což bylo zřejmé z toho, že za ním byl volný prostor až po zeď bývalého soudu a věznice. Ale vadí mi spíš to, že mě lehce pejorativně označujete za  „spasitele utlačovaných". O to abych se pokusil paní Trenčanské nějak pomoci mě totiž požádal její známý a můj kamarád po téměř půlstoletí, František "Válka je vůl" Jemelka. Protože dobře ví, že se občas snažím domoci soudní spravedlnosti třeba v souvislosti s tím, že na mě založila StB svazek kvůli mým příbuzným už v mých deseti letech, nebo že mě udávali kolegové v hotelu, kde jsem za totality pracoval. Ale co je špatného na tom, že se najde někdo ochoten pomoci? Jen si představme, kolik tisíc lidí je v podobné situaci jako paní Trenčanská, kteří vůbec nemají prostředky na advokáty, navíc v prakticky beznadějné situaci, což je vždy skoro každý spor proti státní mašinerii. Tito lidé ani nemají možnost a někdy ani schopnost zformulovat a vytisknout přiměřenou obranu. Takže nakonec skončí exekucí a často zbytečně, jen proto, že prostě nikoho nezajímají a jsou úplně bez prostředků, jsou odpadem, jsou jiní než ta "lepší" část společnosti.

Tady nezbývá než ocitovat text jedné z nejhodnotnějších písní historie našeho popu, právě z pera zmíněného Františka Jemelky, Válka je vůl:

Napsal si někdo, na starej kůl,

prostinkej nápis, válka je vůl.

Před kůlem stojím, čepici smekám,

v očích mám slzy a pak si klekám.

Modlím se za ty, kteří ten kůl,

nevidí a nečtou, že válka je vůl,

nevidí a nečtou, že válka je vůl,

V našem případě není oním metaforovým volem válka ale jsou to ataky na bezbrannou paní Trenčanskou, která se provinila snad jen tím, že se příliš spoléhala na to, že naše Policie nejen pomáhá a chrání ale i informuje a především drží slovo. Těch pochybení ze strany Policie bylo uvedeno již více než dost. Nemusíme se zrovna modlit, ale určitě bychom si měli přát, aby trochu prozřela.

Shodou okolností jsme po vyhlášení rozsudku jeli natočit s Českou televizí reportáž na místo činu na ulici Soudní. Nemohl jsem se přitom ubránit  vzpomínkám na svou mámu, která právě za zdí, která parkoviště ohraničuje a patří budově bývalého soudu, trávila poslední dny před transportem do koncentračního tábora Ravensbrück. Máma měla štěstí, koncentráky přežila, podobně jako její kamarádka a spoluvězeňkyně Milada Horáková. Na rozdíl od ní měla máma relativní štěstí i po válce, byť o život šlo každému, kdo se snažil tehdy bránit demokracii aktivním způsobem. Tohle vše mi probíhalo hlavou, když paní Trenčanská vyprávěla České televizi svůj příběh, prakticky na stejném místě, odkud byli transportováni naši vlastenci do nacistických lágrů. 

Jenže už tady není fašizmus, ani totalitní diktatura. Přesto udřené ženské, která vlastně sama vychovala tři děti, je bezdomovkyní, které byla  ze skromného platu srážena ještě exekuce, najednou přijde těsně před Vánocemi tvrdý úder v podobě další exekuce na víc než dvě stě tisíc. Ne proto, že by se stala obětí lichvářů nebo jiných podvodníků. Ale proto, že se najednou  po sedmi letech probudil někdo na Magistrátu. Point blank - rána ze zálohy, jinak se to nedá nazvat. Upřímně přiznám, že se mnou by to pěkně zatočilo a opravdu nevím. jak bych se s tím vyrovnal. Takže radši se ani nepokouším představit si, jak to vše musela a musí prožívat paní Trenčanská.

Vážený pane primátore Onderko, v titulku jsem zmínil, že vedete jedna ku nule. Ale povím Vám, že být na Vašem místě, tento zápas bych nechtěl nikdy vyhrát, opravdu ne.

Na závěr ještě malá poznámka: Představte si, pane primátore, že občané Vámi řízeného města Brna jsou diskriminováni např. oproti občanům Jirkova. Věřte či ne, ale v Jirkově mají následující vyhlášku, ze které si dovolím ocitovat aspoň dva body:

 3. V případě, že se majitel pro odtažené vozidlo nedostaví do 10 pracovních dnů, předá PSJs.r.o. veškerou dokumentaci na OMMaÚI, který si vyžádá prostřednictvím MěP Jirkovlustraci majitele.4. Na základě provedené lustrace, bude majitel ze strany OMMaÚI prokazatelně vyrozuměn(doporučený dopis – pouze do vlastních rukou) o možnosti vyzvednutí svého vozidla do 30-tidní od převzetí oznámení s tím, že pokud bude nečinný, dává svým jednáním souhlask likvidaci vozidla. Veškeré náklady spojené s odtahem, parkovným a likvidací budeOMMaÚI po majiteli vymáhat prostřednictvím Právního odboru.  

Dodatek z pondělí 17.8. : Právě byla odvysílána reportáž o případu na TV Prima. V závěru zmínila mluvčí brněnského Magistrátu, že paní Trenčanská musí s Magistrátem komunikovat,  aby se našla shoda. Jaká shoda, to už žel neřekla. Takže to bylo jen další pokrytecké prohlášení, jako když podobně reagoval mluvčí Magistrátu Žára poté, co o tom loni v prosinci napsala MFD a iDnes. Okamžitě jsme se tehdy s paní Trenčanskou na Magistrát vydali, elegantně či spíš arogantně nás však vyprovodil technický náměstek primátora Macek s tím, že noviny nečte a o případu neví. Nepořídili jsme ani po přesunu na právní odbor Magistrátu. Podrobnosti na:

http://sestak.blog.idnes.cz/c/62758/Dve-ste-tycek-primatora-Onderky-pokracovani.html

další blogy k tématu na:
http://romanonderka.blog.idnes.cz/c/96034/Odtah-aut-v-Brne-jaka-jsou-fakta.html

 http://jirkakratochvil.blog.idnes.cz/c/96136/Policie-nenasla-auto-ani-na-vlastnim-dvorku.html

 http://sestak.blog.idnes.cz/c/61500/Jak-brnensky-primator-Onderka-vydelal-mestu-dve-ste-tycek.html