Magistrát Brna je k nezastavení v kauze vraku škodovky za 250 tis.

Nyní dokonce hrozí exekucí i právnímu zástupci paní Trenčanské, a jak jinak, v podobně absurdním případě! Neuvěřitelně graduje případ konspirativně odtažené staré škodovky paní Trenčanské, kterou pak brněnský Magistrát skrýval 7 let na nekrytém parkovišti, a když se z ní stal vrak, začal před rokem po majitelce vymáhat včetně úroků za parkovné téměř 200 tisíc. Poté, co jsme se proti nehoráznému rozsudku řádně odvolali, přišel další úder. Autoritativní režim si na chudáka hůl vždycky najde, a tak nám bylo doručeno Usnesení soudu - do 3 dnů od doručení zaplatit ve věci samé soudní poplatek za odvolání ve výši Kč 8 570,-  

Takže nezbývalo nic jiného než všeho nechat, a začít rychle sepisovat žádost o osvobození od soudních poplatků tak, aby se vše do 72 hodin stihlo. Jenže to se lehce řekne ale mnohem hůř provádí, pokud žijete ve městě Brně, kde je primátorem Roman Onderka, jinak též stínový ministr dopravy. Zřejmě proto, aby dokázal oprávněnost svého stínového ministrování,  je na dopravu pan primátor Onderka takový metr, že ať je někdo v Brně řidičem nebo jen chodcem, tak je když ne jednou nohou v kriminále, tak určitě v nebezpečí v tom smyslu, že na něj může být kdykoliv poslán exekutor.

    A přesně tohle se přihodilo i mně, jinak i právnímu zástupci paní Trenčanské,  a bylo to načasované buď díky velké náhodě nebo i záměrně tak, že oněch 72 hodin na odvolání se přesně shodovalo s posledními třemi dny, které mi zbývaly k podání odvolání proti jinému majstrštyku Městské policie v Brně.  

Případ, ze kterého se vyvinul další neuvěřitelný kousek brněnského Magistrátu,  začal vlastně již 1. května 2007, kdy bylo v Brně několik demonstrací, uzavřeny některé ulice i zranění policisté.

  Pár dní potom,  v sobotu 5. května odpoledne jsem slyšel na stanici Český rozhlas zprávu o tom, že na Moravském náměstí v Brně se koná pod dohledem Policie ČR pokojná demonstrace proti veletrhu IDET a radarovým základnám v ČR. Protože se zajímám jak o dění v Brně tak i v celé České republice, rozhodnul jsem se tuto demonstraci navštívit a spojit to s pravidelnou návštěvou mé oblíbené kavárničky Priority cafe, rovněž na Moravském náměstí.  Zajímalo mě to i z toho důvodu, že obdobná demonstrace dne 1. května t.r. nebyla veřejnosti přístupná kvůli policejnímu kordonu, který vytvořil z okolí  nám. Svobody uzavřenou zónu.  

Po příjezdu MHD na ulici Českou jsem volně procházel směrem k ulici Brandlova a sledoval jsem různě rozmístěné skupiny policistů, kteří ovšem nikomu nebránili v pohybu tak jako u demonstrace dne 1.5. na ulicích vedoucích k nám. Svobody. Pokračoval jsem dál po levé straně Brandlovy ulice a když jsem došel na její konec a octnul jsem se na Moravském náměstí, vlastním místě demonstrace, spatřil jsem vlevo skupinku asi 5 bavících se policistů. Prošel jsem kolem nich a protože mě nechali bez povšimnutí, začal jsem přecházet jak jsem se domníval uzavřenou silnici bez žádné dopravy a sledoval jsem dění v přilehlém parku, zejména tanečníky tancující za zvuků hlasité technohudby. Asi v půli silnice jsem  zaslechl nějaké pokřikování a dokonce jsem se otočil a měl jsem dojem, že to vychází od hloučku policistů, nevěnoval jsem tomu ovšem pozornost. Vzhledem k silné hudbě jsem výkřikům nerozuměl a navíc jsem věděl, že kdyby byl vstup omezen jen na příslušníky skupiny, která si prostor k demonstraci objednala /tak jako dne 1.5./ tak by mě příslušnící MP Brno jistě nenechali jít dále.

  Když jsem přišel na začátek parku, najednou se u mě objevil příslušník MP Brno č. 0850 a ptal se mě, proč jsem nešel po přechodu. Tak jsem mu řekl, že  jsem snad v uzavřené zóně demonstrace, která je přece přístupná na rozdíl od demonstrace 1. května, na kterou jsem po vysvětlení hlídkujících policistů nešel. A dodal jsem, že  tady mně nikdo nebránil když jsem procházel kolem něj a kolegů.  Příslušník MP Brno č. 0850 pořád nechápal moje vysvětlení a stále mně vytýkal chůzi mimo přechod. To bylo velmi neobvyklé, protože mě na to mohl upozornit již tehdy, kdy jsem pár metrů od něj do vozovky vstoupil, kdy jsem ho navíc mohl ještě dobře z bezprostřední blízkosti slyšet. Pomalu mi začalo docházet, že se může buďto jednat o kratochvíli skupinky příslušníků či v horším případě, o úmyslnou provokaci se záměrem ospravedlnit případný fyzický zásah vůči mně a hlavně vykázat činnost a tak prokázat, že Městská policie byla na stráži míru a pořádku v plné pohotovosti.

Vše skončilo tím, že jsem byl po 18 letech opět zadržen, jen Veřejnou bezpečnost z 28.10.1989 tentokrát nahradila Městská policie. Na rozdíl od zadržení tehdejší VB  to ovšem už tentokrát nemělo být grátis, těžkooděnci MP po mně chtěli pokutu 1000 Kč a to za údajně neoprávněné přecházení vozovky mimo přechod.. Což jsem pochopitelně odmítnul a po obvyklých procedurách jsem byl asi po 30 minutách propuštěn. Následující den jsem vše podrobně vylíčil a požádal o přešetření v e-mailu, který jsem poslal na velitelství MP, e-mailovou korespondenci můžete shlédnout po kliknutí zde

V poměrně lakonické odpovědi se tedy vedoucí Odboru inspekce ředitele MP Brno paní Mašková dopustila naprosto diletantských chyb, když konstatovala např. ", že jste v uvedený den přecházel vozovku mimo značený přechod pro chodce a tím jste se dopustil přestupku" což svědčí mj. o tom, že zřejmě není moc obeznámena s následujícím zákonem: 

ČÁST PRVNÍ-ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
§ 54 (1) Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou "Přechod pro chodce", "Podchod nebo nadchod", musí chodec přecházet jen na těchto místech.

Pokud by totiž paní Maškové tato pasáž nebyla cizí, tak by nemohla vytýkat chůzi mimo přechod, neb ta je za jistých podmínek možná, a ty jsem všechny dodržel. Rovněž se vůbec nevyjádřila k moji žádosti o zajištění videozáznamu, přestože je tohle místo kamerami pokryto.  Tady jsem usoudil, že veškerá snaha komunikovat s MP je zbytečná, a čekal jsem tedy na to, jak vše dopadne poté, co " bude celá věc postoupena nezávislému správnímu orgánu k dořešení."

 "Nezávislý" orgán, tedy Magistrát města Brna reagoval tak, že Příkazem datovaným 27.7.2007  odpapouškoval neerudované konstatování paní Maškové a tak prohlásil, že jsem vinen a musím zaplatit pokutu 1 500.- Kč . Tento příkaz s odůvodněním je přístupný kliknutím zde a tady.

Proti tomu jsem podal následující odpor:kliknout prosím zde   /je zde i pasáž týkající se zastávek Vlhká/

Na to Magistrát reagoval sdělením k odporu - dokument se nachází po kliknutí tady

Výsledkem bylo tedy to, že Magistrát krkolomným způsobem ve sdělení k odporu vypočítal, že jsem údajně zmeškal o dva dny lhůtu s tím, že rozhodnutí nabylo právní moci 29.8.2007, což bylo ovšem provedeno až 12.9.2007. Pochopitelně tak považoval vše za "spláchnuté" a referentka magistra Čížková zřejmě dostala i prémie. Možná i za to, že taktně přehlídla i můj apel na podnět k řešení nebezpečné situace na zastávkách  tramvají Vlhká, které jsou úplně bez přechodů a přitom je to jedno z nejexponovanějších míst v Brně. To jsem zjistil ovšem až po více než dvou letech, během kterých jsem čekal na to, že budu za svůj námět pro zvýšení bezpečnosti občanů města Brna a tedy těch, kteří úředníky Magistrátu platí, nějak odměněn a případně i přizván ke spolupráci v řešení. Odměna přišla, ovšem poněkud jiného  ražení, kdy si někdo na Magistrátě po více než dvou letech vzpomněl, že by možná neuškodilo poslat na mě exekutora a poslal mi "Výzvu k zaplacení nedoplatků" - kliknout prosím  zde

Takže mi nezbylo, než zajít do archivu Magistrátu vyžádat si celý spis, a následně se pokusit odborníkům  stínového ministra dopravy a tedy profesionálům dopravněsprávních činností problematiku vysvětlit: zde

Za zmínku ovšem stojí i spis samotný, zachycující policejní mašinerii při vyšetřování, kde je snad nejkurióznější vydání Usnesení /kliknout  ZDE/ , ve kterém se Magistrát dožaduje po Městské policii aby vyhotovila plánek místa přestupku a vyznačení trasy přecházení chodce. Tady je ovšem třeba ocenit skvělou práci MP, která se nespokojila s plánkem  ale zřejmě v nadplánu pořídila dvě fotografie, do kterých plánek zakreslila/fota ZDE a TADY/.  Škoda jen, že se nikdo z odborníků, ať už pracovníků Magistrátu nebo Městské policie, nepokusil  přeměřit vzdálenost,  která mě při přecházení dělila od vyznačených přechodů. Zjistili by totiž, že byla větší než 50 metrů, a že jsem se tedy ani v tom žádného přestupku nedopustil. Jen pro úplnost poznámka ke druhé fotce, kde je rodinka s dítětem u přechodu, který je blíž než 50 metrů od inkriminovaného místa - tento přechod ovšem není vyznačený dopravní značkou "Přechod pro chodce" a nemůže být tedy pro posouzení brán v úvahu, už proto že při vybledlé barvě a slabším zraku je prakticky neviditelný.

  Možná škoda, že Magistrát neudělal spolu s Městskou policií i se mnou jako s domnělým pachatelem rekonstrukci činu. Jistěže bych jim při ní taky doporučil přeměření pásmem a dohlédl i na to, aby nezaměnili líc pásma s centimetry za rub s palcy, které jsou více než dvojnásobně větší.  

Celá věc má ovšem další rozměr, který souvisí právě s tím, že zastupuji paní Trenčanskou v další absurdní kauze vyvolané brněnským Magistrátem, a to již proslulým, nyní téměř čtvrtmilionovým parkováním staré škodovky.

Rozhodně si vůbec nemyslím, že by třeba pan primátor Onderka dal svým podřízeným příkaz, aby se pokusili na mě něco najít a tak mi ztížit podmínky pro obhajobu paní Trenčanské.  To si jen spíš některý z úředníků pomyslel, že by mohl udělat panu primátorovi radost, když tento absurdní /ne/přestupek po více než dvou letech opět vytáhne na světlo.

  Závěr bude naštěstí již aspoň trochu optimistický.  Původní zdrcující Rozsudek soudu, který souhlasil s požadavkem Magistrátu města Brna na zaplacení částky za skladování vozidla ve výši Kč  213 060,-  byl doplňujícím, téměř třístránkovým Rozsudkem, zaplněným složitými výpočty různých úrokových sazeb, snížen o celých 620 korun na již přece jen příjemnějších Kč 212 440.-  Soud tedy zamítl žalobu zatím aspoň v této částce a věřme, že je to první vlaštovka, která naznačuje, že vítězství zdravého rozumu by na sebe nemuselo již dlouho nechat čekat.