Této věty bychom se v Českém rozhlase asi nedočkali, či pokud ano, tak by byla vzápětí opravena. Jako se stalo dnes ráno po páté hodině na rádiu Plus,
kdy zpravodaj v Brazílii David Koubek zmínil, že při přípravě OH jsme mohli být svědky „obrovskýho nasazení“, což vzápětí korigoval na „obrovského.“
Těžko říct, proč se musí redaktoři vždy opravovat, když jim občas ulítne hovorové slůvko. Možná se tak jistí před šéfy při jejich případném kontrolním poslechu, že to bylo v zápalu boje, ale jinak jim je správný výraz určitě znám. A tak snad nedostanou černou tečku, které by jednou, kdyby jich bylo moc, mohly negativně ovlivnit jejich další angažmá.
Ovšem z hlediska posluchačů by bylo jistě lepší nechat to plavat, protože ty většinou zajímají sdělované informace, podávané přirozeným způsobem, tedy bez těchto okamžitých oprav. Toto odlaďování nepodstatných přeřeků totiž naprosto zbytečně narušuje rytmus autenticky podávané zprávy.
Náhoda tomu chtěla, že asi za půl hodiny bylo na stejné stanici opakování včerejšího rozhovoru Jana Pokorného se šéfem Českého atletického svazu Liborem Varhaníkem, v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Jeho samotný šéf, Jan Pokorný, si taky jeden okamžik udělal z toho hotovou střelnici, když asi během 10 sekund to zkoušel dokonce třikrát - malá města, malé města, malá města – když rozebírali nedávné starty našich oštěpařů.
Takže milí zpravodajové, nebojte se, že by nám vadilo občasné použití hovorového výrazu. Určitě nás víc rozhodí představa, že vám za něj hrozí dostat rákoskou přes prsty, takže na to zbytečně neupozorňujte. A pokud jde o lednovou řeku, zkuste skloňovat jen ji, a leden nechejte plavat. Hry jsou přece v Riu de Janeiro.
