Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Adolf Hitler vs. Ivan Matoušek – po letech zase proti sobě

13. 05. 2016 15:57:00
Tentokrát sice už jen na pultech či v e-shopech obchodů s knihami, možná ale opět v poněkud nevyrovnaném souboji, na jehož začátku asi vítězí Hitler podobně jako za války, tentokrát se svou lepší propagací i třeba pevnou vazbou.

Příběh Ivana Matouška mě zaujal taky proto, že se během války dostal nakonec přes Anglii do francouzské armády, podobně jako můj strýc Josef Šesták. Takže když jsem zjistil, že je kniha o něm na světě, hned jsem se pro ni vydal. Kamenný Kosmas poblíž mého sídla naštěstí nezklamal, takže jsem si po malé chvilce hledání nesl Ivana Matouška z válečného regálu vítězně k pultu. Stejně tak jsem přibral rovněž čerstvý Hitlerův boj, neboť ta kombinace mě opravdu zaujala, při vědomí, jak se po letech octnuli Matoušek s Hitlerem svorně na jedné poličce. Hitlerův boj sice již dávno mám z nakladatelství Doplněk, ale tomuto luxusnímu provedení v pevné vazbě, se zlatými titulky, dokonce v jiném jazyce než je vlastní text, tomu nešlo odolat.

Ne snad že bych toužil po vlastnictví dalšího vydání, ale chtěl jsem využít příležitost k tomu, abych pořídil téměř selfie Ivana Matouška s Hitlerem. Sympatické dvě slečny prodavačky mi to na pultě bez problémů umožnily, a jen se omlouvaly za to, že Hitlera musí mít taky v nabídce, když už tedy vyšel. Ujistil jsem je, že je to v pořádku, svoboda slova a tak, načež jsme se ale všichni shodli na tom, že si mohli vydavatelé odpustit tu luxusní úpravu, v jaké nedostával ani za Hitlera tuto knihu každý nácek, většina se musela spokojit s paperbackem. I když je možné, že třeba všichni náckové, kteří dostávali Můj boj jako svatební dar, jej dostávali ve stejné luxusní úpravě jako je dnes k mání u nás. Ne ovšem aktuálně v SRN, kde vyšlo pouze 4000 výtisků, na obálce bez žádných hitlerovských zlatavých cingrlátek, ale s označením kritická edice. Ale možná právě s tím počítal náš vydavatel, a proto ponechal i na obálce českého vydání název Mein Kampf, třeba v naději, že si to budou do svých vitrin kupovat u nás právě němečtí náckové.

Pro srovnání ještě naše vydání z roku 1993

Podobně jako Hitlerův Můj boj má i kniha o Ivanu Matouškovi na obálce cizojazyčný název, ve francouzštině, současně ovšem na rozdíl od Hitlera i v češtině. Důvodem je to, že některé materiály jsou v knize uvedeny vedle češtiny v rámci autenticity i ve francouzštině, např. vzpomínky francouzských spolubojovníků Ivana Matouška, a počítá se taky s jistým nasměrováním publikace i do Francie. Jádrem knihy je ovšem unikátní stručný deník Ivana Matouška, pro malou ukázku bude ale možná nejlepší vzpomínka Jean - Louise Reussera:

Jistěže nemůžeme mít nic proti vydávání žádných knih, ani třeba Hitlera, je přeci svoboda informací, byť vydávat je v luxusním provedení jako přesné faksimile je zbytečné. Ale památka Ivana Matouška jistě hravě přežije i to, že zbabělý podělaný srátch Hitler, který se musel picnout, protože se neodvážil za své činy postavit jako chlap, má na rozdíl od něj knihu v pevné vazbě. Ta zlatá sazba na obálce Hitlerova majstrštyku byla totiž dělaná jen kvůli kšeftu, nikoliv s láskou, srdcem a respektem, jak byly připraveny vzpomínky na Ivana Matouška. A určitě i nám jenom prospěje, když na hrdiny jakým byl Ivan Matoušek nebudeme zapomínat.

Autor: Jan Šesták | pátek 13.5.2016 15:57 | karma článku: 11.02 | přečteno: 240x

Další články blogera

Jan Šesták

Michal Horáček neviděl Marečka?

Je sice pravda, že Hujer a Šlajs s Tučkem šplhali vždy jen u profesorů, a Hujer taky u soudruhů vedoucích ve fabrice, zatímco Horáček se chce zavděčit kolektivu téměř celé republiky, jinak to ovšem vyjde nastejno, šplh jako šplh.

26.6.2017 v 17:46 | Karma článku: 28.00 | Přečteno: 1260 | Diskuse

Jan Šesták

Autentický příběh o kouření z roku 1958

Vzhledem k blížícímu se historickému dni, který změní pravidla kouření, možná neuškodí připomenutí jednoho téměř šedesát let starého příběhu, s částečně cigaretovou tématikou.

30.5.2017 v 9:45 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 1070 | Diskuse

Jan Šesták

"Takový konec vystoupení americké zpěvačky Ariany Grande asi nikdo nečekal."

Tuto opravdu překvapující větu pronesl v 8:50 ve společném pořadu Radiožurnálu a Rádia Plus sám ředitel Radiožurnálu, Jan Pokorný. Sám se totiž chopil moderování speciálu k tragédii, zřejmě aby vše proběhlo podle not ČSSD.

23.5.2017 v 9:43 | Karma článku: 38.97 | Přečteno: 2200 | Diskuse

Jan Šesták

Charta x Anticharta - jsme stejní jako oni!

Poslední dny dostáváme ve všech médiích podrobné informace jak o Chartě 77, tak o následující Antichartě. Takže přesně víme, kdo se na vzniku Charty podílel, kdo patřil mezi její mluvčí, stejně jako kdo všechno Chartu 77 podepsal.

8.1.2017 v 10:54 | Karma článku: 22.55 | Přečteno: 900 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jakub Kouřil

Ego jako nůž

Ego je nůž, kterým si krájíme a prosekáváme cestičku za sluníčkem. Láska je mořem, které dovede zaoblit každý hrot. Potřebuje jen čas.

23.8.2017 v 13:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

O zlatých českých ručičkách

Je jich nejspíše moc, ale dnes jsou v popředí dvě z nich. Jedna je levačka Petry Kvitové a další dvě MUDr. Radka Kebrleho, který jí operoval.

23.8.2017 v 12:20 | Karma článku: 15.47 | Přečteno: 317 | Diskuse

Josef Hejna

Jak jsem potkal JW

Jan Werich pro mne byl asi osobnost skoro geniální, ač vím, že jeho člověčenství vždy příjemné nebylo. Zažil jsem párkrát v divadle jeho forbíny s Horníčkem, pro mne to byl vrchol.

23.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 292 | Diskuse

Karel Trčálek

Vítali bychom uprchlíky, kdyby to nebyli muslimové, ale křesťané?

Jenom taková malá kontrolní, i když naštěstí jen teoretická, otázka. Kdyby ti lidé na člunech a v rekreačních uprchlických táborech byli křesťané, vítali bychom je s otevřenou náručí?

23.8.2017 v 11:38 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 832 | Diskuse

Jiří Turner

Jede vláček Drahoráček do stanice "Hradčanská", Zemák má konečnou v Novém Veselí

Jede vláček Drahoráček, kolik vozů asi má? Asi tak kolem sedmdesáti by to mohlo být. A bude to tím, že má dvě lokomotivy. Ty sice nijak nekooperují, ale jinak asi mohou většinou vézt vagónky se stejnými pasažéry.

23.8.2017 v 11:01 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 386 | Diskuse
Počet článků 474 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2816
Pamětník, který se snažil byť jen nepatrně ovlivňovat dění u nás už za totality a tak by se pomocí blogu rád pokoušel o totéž i nyní...

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.