Mluvčí Ovčáček sice zmínil nacistickou okupaci v kritice odcizení vlajky prezidenta, masové vrahy mezi našimi prezidenty ovšem bez výjimek zahrnul mezi všechny další, a tak je minimálně pro tento moment plně rehabilitoval.
Když zvolil tohle shrnutí: „Už se neštítí zneuctění státních symbolů a Hradu českých králů, československých a českých prezidentů.“ Zřejmě tak neučinil úmyslně ale jen kvůli pohodlnosti, je to ale chyba, protože hrůzná totalita nikdy nesmí splynout v celkem přijatelnou minulost, aby si mladí říkali, Gottwald či Havel, prostě dva naši prezidenti. Takže pan Ovčáček měl dodat „symbol československých a českých prezidentů, s výjimkou prezidentů-zločinců, kteří tam vládli v letech 1948-1989.“ Prostě pro úplnost, a ne že se jako nic tehdy nestalo. Zvláště když jejich památku nějak zneuctít jistě ani nejde. Ta je jejich skutky zneuctěná až až.
To je důležitější, než naivní a zbytečné pravidelné kampaně za zrušení KSČM, které jen odvádí pozornost od opravdu potřebných řešení. Hloupé projevy komunistických aparátčiků, nebo dávno zašlá cingrlátka jako pěticípá hvězda a srp s kladivem, to přece nikdy nemůže ohrozit zdravou demokratickou společnost. Čili tím směrem musíme zaměřit své každodenní úsilí. Neboť nikoliv srp a kladivo, ale korupční úředník, ať vládní či obecní, prezident nebo ministr, nebo třeba hejtman, ten nahání některé voliče do náruče komunistů pokud se dopouští přehmatům proti svému lidu. A to je třeba neustále připomínat, a je to důležitější, než nějaké trenky.
